Plame

Plame se nazývá oblast Hvaru rozkládající se v jeho východní polovině, od Jelsy směrem na východ. Je možné se s ní seznámit buď při výletech z obce Sućuraj, nebo při cestě od sućurajského trajektu do hlavních letovisek v západní polovině ostrova. I když i sem do východní části ostrova jezdívají turisté na skromnější pobyty, nemůže zatím v cestovním ruchu tato oblast výrazněji konkurovat velmi dobře vybaveným západohvarským letoviskům.

Zdejší severní pobřeží je skalnaté, skály většinou spadají příkře do moře, místy však jsou malé oblázkové pláže, často obtížněji přístupné. Moře je tu bohaté rybami, na rybolov sem jezdí i rybáři z podbiokovských osad. Jižní pobřeží je poněkud příhodnější.

Plame je kraj jen minimálně osídlený, v němž obyvatelstva i nadále ubývá. Řídce osídlen však býval vždy. V 17. století se stal útočištěm obyvatel z pobřeží, kteří sem utíkali před Turky za tzv. války o Krétu (polovina 17. století) mezi Tureckem a Benátskou republikou.

Přistěhovalci se tu živili hlavně pastevectvím, ale postupně se stále více uplatňovalo zemědělství, především pěstování vinné révy a ovoce. Největší pohromou byla pak fyloxéra, drobná mšice žijící na révě, která koncem 20. století zničila zdejší (a nejen zdejší) vinohrady. Tehdy se vystěhovala značná část obyvatelstva. Vystěhovalectví pak pokračovalo až do nejnovější doby pro nedostatek zdejších pracovních podmínek a zaměstnanosti vůbec.

Pro turistu je to však kraj pozoruhodný, s nedotčenou, dost divokou přírodou, se spoustou zeleně, s pěknými romantickými intimními oblázkovými plážemi, s průzračným mořem, s mnoha jeskyněmi v pobřežních skalách. Najdou se tu i pozůstatky staré rurální architektury.

K některým plážím je trochu méně pohodlný přístup. Někde sice vedou od hlavní silnice až k moři makadamové silničky sjízdné až k zátokám, jinde však směřují k moři jen pěšiny, mnohdy spíše "kozí stezky", po nichž je přístup k vodě dost krkolomný.

Jsou dokonce i zátoky, a není jich málo, které z pevniny vůbec nejsou přístupné. Ale ani ty nebývají osiřelé - navštěvují se čluny nebo jachtami.

Z těch zátok, které spojuje s hlavní silnicí dobře sjízdná, ale úzká asfaltová silnice, uveďme směrem od východu například zátoku Mlaska na severním pobřeží 4 km od Sućuraje, k níž vede silnička z osady Brigove na hlavní silnici. U zátoky je dost navštěvovaný kemp, jediný v této části ostrova. Z osady Marina Glavica vede k jihu silnička do osady Zaglav nad zátokou Kozja , z vesnice Bogomolje je spojení po úzké silnici do zátok Bristova , Vele Gačice a Stara na severním pobřeží.

Z obce Gdinj byla před nedávnem postavena pěkná asfaltka do jižních zátok Torac a Tvrdni dolac . Z této silničky pak odbočují podél pobřeží oběma směry makadamové cesty, kterými se lze dostat do dalších zátok ( Soca, Lučica a Skozanje směrem na západ nebo Rapak a Veprinova směrem na východ). Těsně za obcí Gdinj odbočuje směrem na sever dobrá silnice do zátoky Pokrivenik , kde končí a následuje pouze makadamová cesta, která se k východu vine několik kilometrů podél pobřeží ( mj. do zátoky Pobij). Z obce Zastražišće směřuje silnička k zátokám směrem na severozápad do zátokou Vela Stiniva se stejnojmennou osadou. Krásný výhled je ze skal nad ní. Do zátoky Mala Stiniva severozápadním směrem vede silnička z obce Poljica. Tím výčet dobře přístupných zátok končí. Motoristé s terénními auty mají podstatně více možností.

V některých zátokách je možno vidět zachovalejší nebo již méně zachovalé pozůstatky starých staveb. Např. v zátoce Smrska (též Smarska) na jižním pobřeží je opevněný patricijský dům ze 17. století a v blízké zátoce Kozja přibližně stejně stará opevněná věž šlechtice Bartuloviće.

Z jeskyní, které si návštěvník může volně prohlédnout, patří k nejatraktivnějším jeskyně u osady Zaglav (obec Selca) na jižním pobřeží, velmi dobře dostupná po cestě, vhodné i pro auta. Nachází se přímo u moře; o něco dále od moře je jeskyně Kraljeva špilja poblíž osady Dugi Dolac (obec Gdinj). Obě jsou při jižním pobřeží. Jeskyně Puhova špilja je dostupná pěšinou z osady Dugi Dolac (obec Gdinj) směrem k zátoce Skozanje, rovněž jižním směrem. Z osady Mala Banda (obec Zastražišće) vede k jeskyni u moře v zátoce Dubac na severním pobřeží krátká pěšina. Z osady Jerkov dvor (obec Zastražišće) se při pěšině směrem na jih nalézá blízko zátoky Tavna špilja stejnojmenná jeskyně. Nejatraktivnější jeskyně na ostrově Hvar, Grapćeva špilja, je přístupná pouze s průvodcem (podrobněji viz popis osady Humac a článek: Návštěva osady Humac a jeskyně Grapčeva špilja).