8. 12. 2011

K řecké pevnosti Tor nad Jelsou

Každý, kdo navštíví pevnost Tor nad Jelsou, musí potvrdit genialitu dávných předků, kteří ji v nadmořské výšce 230 metrů postavili jako pozorovatelnu. Měli odsud jako na dlani nejen zátoku, v níž se nyní nachází Jelsa, a celou přilehlou severozápadní část ostrova, ale i hladinu Hvarského průlivu až k ostrovu Brači a na východě až k pevnině. Bedlivému oku strážců tak neunikla žádná nepřátelská loď v širokém dalekém okolí. Včasná výstraha o blížícím se nebezpečí tehdy rozhodovala o bytí či nebytí místních obyvatel.

Opevněná věž Tor stojí na mírné vyvýšenině ve svahu horského hřebenu, který se zvedá nad Jelsou; od centra města přímo na jih. V zalesněném úbočí, místy přerušovaném skalisky a skalnatými pásy, se nevelká historická stavba zcela ztrácí a při pohledu z Jelsy ji najde jen ten, kdo ví přesně, kde ji hledat. Název Tor pochází od římského slova turres, což znamená věž.

Postavili ji Řekové z obrovských kamenných bloků tzv. kyklopského zdiva, ve 4. až 3. století před naším letopočtem. Má pravoúhlý tvar o rozměrech 7,4 x 6,2 metrů a výšce 6 metrů. Před věží se nachází pozůstatky masivní zdi, pravděpodobně součásti někdejšího ilyrského opevnění. Zbytky dalších neopracovaných kamenných zdí v okolí věže a nasvědčují, že se tu nacházely i obytné stavby.

Řekové přišli na ostrov Hvar koncem 4. století před naším letopočtem a na místě dnešního města Stari Grad založili svou osadu. Podle ostrova Pharos v Egejském moři, odkud připluli, ji nazvali Faros – Pharos. Byla to jediná osada jónských Řeků, všechny ostatní řecké osady na Jadranu založili řečtí kolonisté ze Syrakus.

Ilyrové, kteří ostrov osídlili kolem roku 1000 př. n. l., nepřijali nové osadníky přátelsky a snažili se je z ostrova vytlačit, a to za pomoci svých krajanů z pevniny. Řekové z Farosu za podpory syrakuského vládce Dionýsia a krajanů z osady Issa na dnešním ostrově Vis však přesilu Ilyrů porazili a potvrdili tak svůj nárok na získané teritorium na Hvaru.

Řekové vybudovali k ochraně svého teritoria kolem osady Faros dvě pozorovatelny - strážní věže na dominantních místech: Tor a Maslinovik. Z nich se lépe dochovala právě věž Tor nad Jelsou. Od řecké osady Faros byla vzdálena 10 kilometrů a kontrolovala přístup k osadě z východní strany. Druhou součástí řeckého obranného systému byla věž na kopci Maslinovik (67 metrů nad mořem), 3 kilometry od Farosu, blízko dnešního sportovního letiště na Starigradském polji. Její pozůstatky jsou dnes jen skromné, byť to byla 10 metrů vysoká zastřešená věž. Když pozorovatelé na Toru spatřili nepřítele, kouřovým signálem upozornili strážce na Maslinoviku, kteří pak stejným způsobem předali zprávu do osady.

Nadále žili na Hvaru jak Řekové, tak Ilyrové. V polovině 3. století př.n.l. začali usilovat o ovládnutí Jadranu Římané. V této velmi neklidné době vstoupil na politickou scénu Ilyr narozený na Hvaru, Demétrius z Hvaru (v chorvatských dějinách bývá nazýván Demetrije Hvaranin) a stal se zde jednou z nejvlivnějších osobností své doby. Vládl na Hvaru, Brači, Korčule a v jižní části jadranského přímoří. Byl nejprve důvěrníkem a spojencem proslulé ilyrské královny Teuty. Po jejím pádu se stal spojencem Římanů, ale ani jim nezůstal věrný. Vstoupil do spolku s Makedonci, s nimiž chtěl vytvořit silný svaz, který by vytlačil Římany z této části Evropy. V bojích s Římany však neuspěl a padl v boji s nimi u Meseny na Peloponézském poloostrově v roce 214 př. n. l. Po vítěztví nad Ilyry v roce 219 př. n. l. obsadili ostrov Hvar Římané. Předpokládá se, že v té době byla opuštěna také pevnost Tor a dál již se nevyužívala.

Kdo si chce udělat výlet z Jelsy k strážní věži Tor, musí počítat s trochu náročnější procházkou. Východiskem je mariánský kostel Gospa od Zdravlja, který stojí na kopečku nad městem a dominuje jeho jižní části. Z centra k němu vede dlouhé schodiště. Autem lze dojet až ke kostelu, protože hlavní silnice vede přímo pod ním.

Vydáme se od kostela společně na cestu. Z bloudění nemusíme mít strach, protože značení dřevěnými ukazateli a kulatými červenobílými značkami se objevuje se všude tam, kde by se dalo nesprávně odbočit. Směřujeme přímo k horskému pásmu a při pohledu vzhůru vidíme na horizontu obrysy Toru. Napřed jdeme poměrně širokou cestou mezi vinicemi a olivovými háji, lemovanou kamennými zídkami. Jak se kopec před námi přibližuje, tím je prudší a prudší. Z pohodlné cesty se postupně stává úzká pěšina, která se prodírá strmým zalesněným svahem. Závěrečné stoupání je opravdu velmi prudké, ale stačí se na chvíli zastavit a pár pohledů do krajiny vždy dodá novou energii. Konečně jsme u cíle. Usedáme do stínu strážní věže a necháváme se unést tajemnou atmosférou této stavby, sahající svými základy do doby před více než dvěma tisíci lety. V klidu si užíváme nádherný výhled.

Protože si chceme věž Tor vyfotografovat z odstupu, pokračujeme téměř neznatelnou pěšinou v husté vegetaci ještě dál nad ni. Napřed vede přímo a pak se stáčí k východu. Prozkoumáváme dalekohledem sousední vyvýšeninu, protože tím směrem by se podle mapy měly nacházet zříceniny středověkého hradu Galešnik. Na vrcholku rozeznáváme zeď, ale že to jsou skutečně zbytky hradu a ne jen suché zídky, které jsou tu rozesety všude v krajině, si definitivně potvrzujeme až doma podle leteckého snímku Galešniku na stránce TZ Jelsy. Přímá cesta na Galešnik je však značena na rozcestí pod kopcem. Třeba se tam příště vypravíme.

Teprve při pohledu z dálky si uvědomíme, proč věž není zdola téměř vidět. Zakrývá ji z většiny kamenitý násep, který se nachází před ní. Odtud pak vypadá, jakoby se schovávala a bděla tu v úkrytu nad rozsáhlým územím od Starého Gradu na západě, k pobřeží Brače na severu až k Makarské riviéře pod svahy Biokova na východě. Ale o skvělé strategické poloze pevnosti Tor již byla řeč na začátku článku.

Cesta tam i zpět od kostela Gospa od Zdravlja nám trvala dvě hodiny. Byl to sice krátký výlet, ale zanechal spoustu dojmů.


Zdroj informací:
  • Starogradsko polje: www.stari-grad-plain.net
Fotografie
Pevnost Tor nad Jelsou
Pevnost Tor
Skvělá pozorovatelna
Skvělá pozorovatelna
Pohled až ke Starému Gradu
Pohled z pevnosti
Náš cíl - věž Tor
Cíl věž Torr
Kostel Gospa od Zdravlja
Gospa od Zdravlja
Věž zblízka
Věž zblízka
Věž s náspem
Věž s náspem
Jelsa
Jelsa
Cesta dolů
Cesta dolů
Další zprávy